Misantropovy stránky

 

V životě lidském nemá cenu něco dělat –
ale ani nic nedělat.

*

V životě lidském nemá cenu žít –
ale ani nežít.

*

Nerozumím smyslu a nutnosti umírání;
a snad ještě víc nechápu smysl rození.

*

Žít – to nemá být.

*

Kdybych nebyl debil, tak bych tady nebyl.

*

Jestliže Goethe kdysi řekl: „Dokud tleji, žiji,“
já nyní říkám: „Jen dokud bliju, žiju!“

*

Dar z nebes nemusí být ve skutečnosti vůbec žádným darem –
tím méně z nebes.

*

Až budou úplně všichni potetováni jako staří trestanci,
pak bude znovu objevena přirozená krása čisté bílé kůže
a já v ní budu zářící hvězdou nové doby.

*

Sluníčkáři, srdíčkáři, jak se vám daří v mé nenávistné záři?
Všeho do času, blbečci, mám vás už vedené v kalendáři!

*

Miluješ-li svou vlast, jsi patriot;
je-li ti však lhostejná, jsi idiot.

*

Ohňostroje ruší svým hlukem zvířata –
a také člověka jménem Nelida.

*

Slepému, hluchému je televize k ničemu –
pouze blbému je ke všemu.

*

Člověk se nejlépe naučí plavat vhozením do vody. Vždy to skončí dobře: buď se utopí – taky dobře, protože nač žít, neumíš-li plavat – nebo se neutopí – a tak jako tak dosáhne druhého břehu. Celý život stejně každý šlape vodu tak dlouho, dokud mu nedojdou síly.

*

Školská filosofie svádí na scestí. Zeptejte se kteréhokoliv profesora filosofie na jakoukoli otázku mimo jeho obor, on vždy neomylně skončí v Platónově jeskyni, to jest v tmavé díře svých naučených pouček.

*

„Malý dům – velký klid,“ říkávali staří Latiníci.
A já doplňuji neméně významné rčení: Velký dům – velký úklid.

*

Nejsem Fučík, abych říkal: „Lidé, bděte!“
Jsem Misantrop, a proto říkám: „Lidé jděte – a sice do hajzlu!“

*

Chceme slyšet řeči k věci, nikoli řeči-kecy!

*

Pravda vždycky vítězí –
ale až tehdy, když je lež příliš slabá.

*

V mravním vývinu člověka je vegetarián o krok vpředu před masožroutem také z toho důvodu, že nastane-li hladomor, vegetarián z nouze sní maso zvířete, zatímco člověk všežravý vrhne se zvrhle na maso lidské.

*

Mít smysl pro humor může mnohdy znamenat mít zároveň špatný smysl pro realitu.

*

– Myslím, že se ten člověk nezachoval příliš správně. Co ty na to říkáš?
– Ovšem, já se též domnívám, že patří ke zdi!

*

Zatímco milovník života děkuje,
milovník žen děvkuje.

*

U mužů nerozhoduje krása, nýbrž charakter;
zatímco u žen je tomu přesně naopak.

*

Jediný nemocný člověk může nakazit mnoho zdravých lidí,
ale mnoho zdravých lidí nemůže uzdravit jediného nemocného člověka.
To není paradox ani teorie pesimismu, to je přírodní zákon.

*

Vidím-li v něčem rozpor, tuším velký podvod;
a nevidím-li rozpor vůbec v ničem, tuším podvod ještě větší.

*

Věřím jen tomu, že ničemu nelze věřit.

*

Vím nakonec jen to, co vědět lze:
vím jen to, že mi stále někdo lže.

*

„Bůh ví všechno,“ říká ten, kdo ví bůhví co;
patrně však neví o „Bohu“ vůbec nic
– a „Bůh“ to o něm samozřejmě ví.

*

„Vím, že nic nevím,“ prohlásil kdysi vtipně i moudře starý Sókratés. – „Nevím, že nic nevím,“ opakují teď po něm nepřesně všichni nemoudří, kteří se naopak domnívají, že vědí všechno.

*

Jen hlupák nikdy nemění své názory;
a zase jen hlupák je mění každou chvíli.

*

Dělníku práce vezdejší! To neznamená, že nevytváříš-li svým všednodenním dílem vyšší kulturní hodnoty, nemůžeš brát na nich účast alespoň trpnou jakožto čtenář, divák či posluchač. Dělný člověk, který se po těžké ruční práci nevěnuje hluboké činnosti duševní, není svobodným člověkem, nýbrž otrokem.

*

Správný muž si vystačí s jedním prstem,
zpravidla prostředníčkem, a sice vztyčeným.

*

Nejsem krutý spasitel, nemohu obehnat celé lidstvo závorou;
jsem jen krutý spisovatel, a tak jsem zavřel všechny lidi aspoň do závorky.

*

Lidi, které nemůže nikdo fackovat, nemůže fackovat ani jejich svědomí.

*

Každý člověk má své chyby;
potíž je však v tom, že každý člověk má jenom své chyby.

*

Každý člověk je sám před sebou bez chyby –
a za ním leží jedno velké kdyby.

*

Člověk, který ti ublížil, ti to nikdy neodpustí.
Člověk, kterému jsi nikdy neublížil, ti to nikdy neodpustí.

*

Nad zlato je sůl,
máš-li chleba půl;
je-li však zlato nad sůl,
tak jsi, chlape, blb a vůl.

*

Poučení z Maryši: Co Bůh spojil, rozloučí jed.

*

Člověče, když už nemáš rád lidi, tak si aspoň nehraj na lidumila!

*

Neodsuzuji nic; jen u druhých všecko.

*

Stát nám ukládá různé povinnosti;
a na oplátku nám dává – různé povinnosti.

*

Z hygienických a hyenických důvodů se od nynějška veškerá svoboda zakazuje!

*

Kdo se chce za každou cenu zalíbit každému,
ten nakonec zjistí, že se za žádnou cenu nemůže zalíbit žádnému.

*

Lidé, kteří si neváží věcí, o ně přijdou.

*

V Boha se nevěří, Bůh se prověřuje!

*

Vaše duchovno znamená, že váš duch je na hovno!

*

Jsi-li ty ochoten položit svůj život za „dobrou“ věc,
jsem za ni já rovněž ochoten položit tvůj život.

*

To, že jsem ti ještě nerozbil hlavu, neznamená, že s tebou souhlasím!

*

Filantrop: "My dva si nepřekážíme; my jsme se jen oba octli ve stejném čase na témže místě."

Misantrop: "Nikoli! Právě proto, že jsme se oba octli ve stejném čase na témže místě, si my dva překážíme!"

*

– Přirovnal jste mne k nějakému blbci! Omluvte se!
– Ano, omlouvám se. Tomu blbci.

*

Přivineš-li se do něčí náruče,
octneš se pod knutou papuče.

*

Nedoufám, že nedůvěru ve vás kladenou nezklamete.

*

Nesouhlasím s vaším ostudným názorem,
ale udělám všechno pro to, abyste se jím mohl veřejně zesměšnit.

*

Svobodná výměna různých názorů není lidem vrozena, a proto vždy bez roušky předstírání nakonec vypluje na povrch nenávist. „Nesouhlasím s tebou, a proto udělám vše, abych ti zavřel hubu, ty blbé prostořeké hovado.“

*

Dej pozor, pisálku reakční,
aby se tvůj úvodník redakční,
nestal blábolem legračním.

*

Celý život věřím v lidské dobro –
a celý život jsem zklamáván.

*

Míra ochoty nechat se denně obelhávat hlavními zprávami rovná se míře ochoty nechat se denně bít po hlavě – a to s naprosto stejným účinkem.

*

Míra ochoty nechat se obelhávat hlavními zprávami rovná se míře ochoty nechat si dobrovolně nasadit na ústa náhubek.

*

Lidumil:
Ano, lidé jsou možná netvoři, ale znám spoustu lidí, kteří takoví vůbec nejsou.
Nelida:
Nesmysl! Nevyjadřuj se přede mnou vyprázdněnými slovy, které nic neznamenají. Právě proto, že jsou ti lidé lidmi, jsou právě proto rovněž takovými netvory!

*

Škarohlíd: Tohle nedopadne dobře...
Ještě větší škarohlíd: Když to říkáš, tak už to dávno dobře nedopadlo.

*

Žena je nebe i peklo zároveň; avšak člověk je jenom to peklo.

*

Chtít někomu „držet palce“ (jakoby pro štěstí) může též klidně znamenat,
že jej chceme mučit (pro naše štěstí) středověkými palečnicemi.

*

Do příjezdu bezpečnostních sil by měl být každý schopen se sám ubránit
– a po jejich příjezdu i jim samým.

*

Daně odvádíme proto, abychom za ně získali klid na odvádění daní.

*

Každý úchyl ať si dělá, cokoliv chce;
jen ať mě nenutí, abych se já na něj musil dívat.

*

– Nevím... ale tuším!
– A já vím, protože tuším!

*

Samopalem do lidí žádnou myšlenku nevpravíš – což je možná škoda.

*

Člověk je v přírodě široko daleko nejmoudřejší tvor;
ale nesmí být široko daleko žádný osel, vůl ani jiné takové hloupé hovado.

*

Můj vzor? Můj vzdor!

*

„Všichni lidé nejsou hloupí.“
– Jistě. Asi tak dva.

*

Začne-li politik mluvit o mojí svobodě, začínám se o ni bát.

*

– Za vším hledej peníze.
– Za vším však peníze nenajdeš.

*

Neptej se mě, jak mohu nenávidět;
zeptej se mě, proč nenávidím, chceš-li to vskutku vědět.

*

Nenechte se zblbnout. Mějte stále na mysli, že nám vládnou zločinci,
a podle toho se dívejte na svět. Pak jej teprve pochopíte.

*

Že hoří, křičí první ten, kdo požár založil, avšak nehasí.

*

Bože, chraň nás před těmi, kdo nás chtějí chránit.

*

Kdo mi chce něco brát, musí důvod udávat.

*

– Snad jsou všichni lidé bratři. Snad. Uvidíme.
– Ano. Jistě. Uvidíme... že nejsou.

*

Lepší nic než něco.

*

V životě máš jenom dvě možnosti:
buď šlápnout někomu na kuří oko,
nebo se minout a šlápnout místo toho do hovna.

*

Kdo by nechtěl být lepším člověkem? – Já!

*

Lidé jsou jakási odporná zvířata; cosi, jako jsou psi nebo hyeny.

*

Své nepřátele nemusíme hned nutně zabíjet;
mnohdy stačí prostě vypnout televizi.

*

Darebáky nemusíme vždy napravovat věšením;
mnohdy k jejich polepšení stačí vypnout jim televizi.

*

To, že někdo onemocněl chřipkou nebo zápalem plic, neznamená, že si proto nechám od vlády nasadit ponižující náhubek nebo dokonce vpíchnout otrávenou jehlu, stejně jako si nenechám oholit nebo uříznout hlavu, má-li nějaký všivák ve vlasech hmyzí příživníky.

*

Světlo na konci tunelu může také znamenat protijedoucí rychlík.

*

Nemohu mluvit, nemohu-li nadávat.
Nedostává se mi slov, nedostává-li se mi nadávek.

*

V jednotě je síla; ale kdyby byl každý tak nejednotný jako já, to by byla teprve síla!

*

Chtěl jsem se vážně zamyslet nad životem; ale pak jsem zjistil, že nemám žádné nepřátele, kteří by mě k tomu přinutili.

*

Čemu neuvěří ani malé důvěřivé dítě,
tomu uvěří malý důvěřivý člověk.

*

Když už jsi jednou ten nadčlověk, tak by tě měly zajímat úplně jiné věci, než jsou slevy v nákupních střediscích!

*

Vláda, která zdraží pivo, padne.
Ale jak dopadne vláda, která zavře hospody?

*

Zatímco ty se zajímáš jen o to, jakým cizokrajným žrádlem si nacpat svou nenažranou hubu, jiní přemýšlejí o tom, jak ti sebrat i obyčejné brambory.

*

Lidé nejsou hloupí... Oprava: Jsou.

*

Pokud si myslíš, že něco nemůže být pravda,
tak věz, že ty ani netušíš, co je možné a co je pravda.

*

Bůh, který stvořil člověka,
stvořil také hovado.

*

Život není náhoda ani nehoda.
Život je naschvál.

*

Zvíře, které dostane svobodu, uteče zpátky do lesa;
člověk se ožere jako hovado a pak se vrátí do práce.

*

Politika je nemožné umění nemožného.

*

Pohrdám ženami nikoli proto, že to jsou ženy,
nýbrž proto, že to jsou slepice.

*

Já jsem se nerozohnil. Já jsem se nasral!

*

Hlas lidu – hlas zboží.

*

Připadám si mezi vámi, lidé, jako Alenka v říši debilů.

*

Hledal jsem člověka, kterému bych mohl poděkovat za něco dobrého;
ale hledaje a pátraje ani s lucernou ni s lupou nenašel jsem žádného.

*

Nasazením masek
spadly všem masky.

*

Pod rouškou povinného nošení roušek
se dnes páchají věci,
které se dříve dělaly
jen pod rouškou noci.

*

Dějiny si nejvíc pamatují to,
nač by jejich účastníci nejraději zapomněli.

*

Jen růst se dá,
když jiné uvadá.

*

Člověk je tvor chybující; proto se ostatně dává na druhý konec tužky guma. Ty dbej však na to, abys nespotřeboval dřív tu gumu než samotnou tužku.

*

Když už se modlíš, dívej se při tom aspoň na cestu.

*

Ať žereš, co žereš, vždycky bliješ bramborový salát.

*

Poněvadž už nikdo nevěří na toho jejich vylhaného pánbíčka a nebojí se pekla ani čerta, mají mít teď lidé zotročující strach z jakési neviditelné choroby; neboť nevěříte-li už knězi, věříte stále ještě lékaři. Ale i tyto lži vrahů v bílých pláštích budou nakonec odhaleny jako celosvětový podvod.

*

Každý chce mít všecko,
a proto nemá nikdo nic.

*

Mám jednoduchou otázku:
„Proč je to tak složité?“

*

Ustupuji jen proto, abych získal větší rozběh.

*

Život je nespravedlivý – a smrt ještě víc.

*

Tak jako sytý nevěří hladovému,

nevěří volný nesvobodnému,

že je možné, aby bylo něco zakázáno nebo přikázáno.

*

Chytré myšky se vyhýbají pastičkám,

protože nemají televizi,

která by je přesvědčila,

že pastička je spása.

*

Věř – a víra tvá tě zabije.

*

Cože! Ty ses tomu zasmál? To je podezřelé.

*

Naděje umírá poslední.
Ano, ale nejdřív musí umřít tvůj nepřítel.

*

Aspoň mi tykej, když už mě nenávidíš,
a nehraj si na slušného, ty sprosťáku!

*

Památná poslední slova:
„Věřím, že to se mnou vláda myslí dobře.“

*

Ve jménu svobody je třeba zabít hlupáky,
neboť hrůzovládu dokážou svrhnout pouze lidé chytří.

*

Žádný podvod není nikdy plně odhalen;
a každá nová pravda bez příkras
není nic než stará lež s příkrasami.

*

Mezi živými a mrtvými není již žádné pouto;
neboť my je nemůžeme vidět
a oni na nás nemohou vzpomínat.

*

Děkuji, že mi nevoláte.
Zavolejte jindy – a jinam.

*

Láska prochází žaludkem
a život – břichem.

*

My o vlku...
a on přišel – člověk.

*

Všechny ty hrůzovlády, války, převraty, hospodářské krize, přírodní pohromy a morové rány, co jich kdy bylo a ještě bude, nejsou nic než obdoba starého rčení o vlku, který se nažral, a člověk zůstal celý.

*

Po dvou pivech každý člověk krásný.

*

Nezáleží na tom, kdo, proč a jak se pere;
záleží pouze na tom, kdo si začal a kdo nakonec zvítězí.

*

Ty na mne s brokovnicí, já na tebe s brokolicí.

*

Ať stárneš a roky ti přibývají, nebo ať bys byl místo toho stále mladší a mladší a roky ti naopak ubývaly, stejně jdeš v obou případech jen jedním směrem: do nebytí.

*

Neplač, žes věčným smolařem. V pekle nelze mít štěstí.

*

Když si myslíš, že už máš všeho na světě dost,
přemýšlej, nemáš-li jen dost všech lidí.

*

Lidi jenom žerou a mě tím serou.

*

Lidé se prý řídí vlastním rozumem.
Kdo však řídí ten jejich vlastní rozum?

*

„Přijít k rozumu“ často znamená pouze vymést chlév své zahnojené hlavy a vystlat jej novým čerstvým senem.

*

Každý chce vidět své děti vyrůstat,
ale nikdo je nechce vidět stárnout a umírat.

*

Nevěřím, protože nemám možnost ověření.

*

Neodvolám, protože jste si mě neověřili.

*

Mít příliš mnoho štěstí přináší smůlu.
Proto říkají moudří, že štěstí je zlé znamení
a smolař že je miláčkem Štěstěny.

*

Strašit lidi mnohdy znamená strašit lidmi.

*

Zvýšená péče o vlastní tělo je sice povahy duchovní,
avšak prozrazuje převahu tělesné stránky duše nad duchovní.

*

Zdá-li se ti ve snu sen, brzy buď zemřeš, nebo brzy procitneš.
A teď co je lepší: snít, či žít?

*

Kdyby tady nebyl bordel,
tak je tady pořádek!

*

Budiž tma – a hudba.

*

Můžeš tvrdit jenom to, co říká každý, jinak je to úplný blábol.
A říkaje to, co říká každý, mluvíš stejné bláboly jako všichni ostatní.

*

Ono to přejde, ono to přejde – a něco jiného přijde.

*

Jedině před majestátem smrti se může i docela obyčejný člověk chovat aspoň trochu vznešeně, a ne jako hovado jako obvykle.

*

Vím, že Sókratés nic neví.

 

*

Umění, jak si zachovat zdraví a svobodu, spočívá v zásadě ve dvou doplňujících se životních postojích: za prvé stavět se k určitým věcem čelem a za druhé stavět se k nim zády.

*

Jednej tak, aby ani tvé směšné jméno, ohyzdný vzhled či drobné tělesné nedostatky nebyly tobě přičítány jako velké povahové vady.

*

Nehledej díru v ženě,
hledej díru v systému!

*

V době, za níž dějiny jednou neudělají tečku, nýbrž vykřičník, je s otazníkem, zdali v ní není všecko jen v uvozovkách.

*

To, co papír nesnese, snese právě jen ten papír, lidé však nikoli.

*

Úpadek lidského rozumu dosvědčuje již naše řeč. Neříká se už: „Já myslím, že...“, nýbrž „Já vnímám, že...“ To tedy znamená, že naše složité myšlení bylo nahrazeno pouhým vjemem a že dřívější určité pojmy nahradily nynější neurčité dojmy.

*

Co člověk nepochopí představivostí a rozumem,
pochopí nakonec skrze bolest a utrpení.

*

Chcete-li zničit spícího velikána, který vám stojí v cestě, nesmíte ho předem probudit, jinak zničí on vás. Je to ztíženo ještě i tím, že opravdový velikán vždy spí jen na půl oka.

*

Nesmíte si představovat žádného člověka jako světce;
a ten, kdo vám jej takto představuje, ten teprve není svatý!

*

To není láska – to je ponižující závislost!

*

Lepší nepíšící básník než píšící sprosťák.

*

Soulož – směšné sprostocviky, jimž se každý směje,
ale jež každý přece bere tak smrtelně vážně.

*

V životě jsem nepromluvil sprostého slova;
leda nějaká ta kunda nebo píča mi občas unikne.

*

V úporné snaze si odpočinout unavím se nejvíc.

*

Báječná je doba, kdy být negativní znamená cosi velmi pozitivního – a naopak.

*

– Wow!
– „Wow“?
What the Fuck that means?
Do not use the Language of our Enemies!

– Uáu!
– „Uáu“?
Jaký význam být to, sakra, měl?
Neužívej jazyk našich nepřátel!

*

Bůh i ďábel existují – ale projevují se bezpříznakově; takže neexistují.

*

Vezme-li si mladík život z nešťastné lásky, řeknou potom lidé, že přece ta dívka nebyla jediná na světě. Vezme-li si však mladík nikoli život, nýbrž ji za ženu, říkají pak všichni naopak, že ona pro něj přece musí být jediná na světě.

*

Pokrok nezastavíš – ale ani úpadek.

*

Mně nevadí, že někdo zabíjí lidi; mně vadí, že někdo považuje za člověka mne a chce mě zabít též.

*

Zlo prý může zabít jedině láska. „Láska, která zabíjí.“ Ta věta mě přímo děsí; ale zároveň je to také věta, která asi ze všeho nejvíc vystihuje pravý obsah lidskosti – takže jsem zděšen tak jako tak.

*

I zákon džungle je pořád ještě posvátným zákonem přírody!

*

Lidé mají v hlavách naprostou prdelačku místo mozku; důkaz toho, že předvolební prdelačka neputuje lidem do žaludku, nýbrž rovnou do hlavy.

*

Kolik chyb máš, tolikrát jsi člověkem.

*

Na smrtelné posteli bych se spíš přiznal k vraždě než k lásce k lidem.

*

Na výzvu „daruj“ odpovídám: „Tohle vám nedaruju!“

*

Zákony přírody ční vysoko nad zákony lidskými.

*

Zatímco žena je silná svým mateřstvím, muže otcovství oslabuje.

*

Ti, co nám jdou příkladem, jdou nám zároveň i po krku.

*

Já nejsem žádná umělá inteligence; já jsem umělecká inteligence!

*

Tvoje inteligence je urážkou té mé;
a moje inteligence zase uráží tu tvou.

*

Je nejsmutnější, stane-li se z vážného muže směšný šašek.

*

Já jsem klidně pro to, aby se u každého lidáka ctila jeho zkurvená povaha – jenom po mně nechtějte, abych tu lidskou potvoru také uctíval.

*

Buď čestný až do sebezničení – tvého nepřítele!

*

Člověk je zrůda, která myslí jenom na prasárny.

*

Žádný člověk není natolik nelidský, aby nemohl škodit.

*

Ten ví to a ten ví zase ono – a všichni dohromady víme hovno.

*

Nejmilejší je nám takový člověk, který toho mnoho neví – zejména o nás.

*

Jak je ten svět jednoduchej, když jsi jednoduchej.

*

Zoufalá snaha být za všech okolností slušný vyústí nakonec v naprostou mlčenlivost.

*

Ohodnotit každého jednotlivého člověka by bylo příliš zdlouhavé a neuvážené. Hodnotím proto veškeré lidstvo rovnou v celku a uvážlivě teprve potom, až si uvařím kávu. Ale pozor: já vypiju za život mnoho hořké kávy!

*

Švábi přežijí jadernou válku, ale chcípnou po praštění novinami.
To je důkaz, jak nebezpečné jsou sdělovací prostředky.
Obávám se však, že to platí jen pro ty šváby, nikoli pro praštěné lidi.

*

Nebuď důvěřivá ovečka.
Důvěřivé ovečky končí na jatkách.

*

Lidská mysl je jednoduchá jako otáčející se kolotoč: stačí do ní občas strčit a točí se sama; zatížíš-li ji však neúměrně, rozbije se; roztočíš-li ji navíc příliš zprudka, uvolní se z osy a odletí k výšinám a po dopadu zpátky na zem se rozbije taktéž, zatímco mysl nelidská spokojuje se tím, že se s ní točí sám svět a jako ta slunečnice celý den otáčí se jen za sluncem.

*

Všudybyl, jenž všude byl, je pakáží, jež všude překáží;
a kde chybí, tam mně bezpochyby nechybí.

*

Hrdost na lidskost může také znamenat hrdost na hloupost.

*

Všichni lidé nejsou stejní, protože jedni jsou horší než druzí.

*

Člověk vykročil do světa levou nohou
a svůj krok s přírodou se snaží srovnat zrychleným během.

*

Můj dům – můj hrad,
moje okno – můj zdroj dat.

*

Kdo má doma televizor větší než knihovnu, ten ty knihy v ní buďto nečetl, nebo je nepochopil, anebo vůbec neumí číst.

*

"Důvěřuj, ale prověřuj," říká se. Já však ze všeho nejdřív nedůvěřuji, a až potom prověřuji – a posléze i potvrzuji svou počáteční nedůvěru k člověku, ostatně vždy oprávněnou a jistou.

*

Ony naše dva po sobě jdoucí červencové svátky Slovanských věrozvěstů a Upálení mistra Jana Husa by mohly docela dobře nést přídomek Příčina a Následek.

*

Lidé nechápou dokonce ani to, že nic nechápou.

*

Netřeba každého hned věšet,
stačí dát lidem všem vědět,
že se na každém stromě skví
cedule na lesním pozadí:
SBĚRAČŮM HUB
ZAKÁZÁN VSTUP!

*

Čím blbější, tím životaschopnější.
A čím životaschopnější, tím chytřejší.

*

Každé básni chybí rým
a tragédie je jen šprým.

*

Obyčejní lidé jsou neobyčejné nuly; postav je vedle jedničky, stále budou nulami; rozmnož je, stále budeš mít jen mnoho nul; a začít takzvaně „od nuly“ znamená pro obyčejné lidi začít od sebe – a s nulovým výsledkem žel také skončit.

*

Lidskost zabušila na dveře nelidskosti, ale když se vzteklá nelidskost vyřítila ven, aby tu otravnou lidskost shodila se schodů, zjistila, že to byl jen pouhý přelud.

*

Když se spáří lidskost s lidskostí vzniká cosi zrůdného, tedy člověk.

*

Všechno je někdy v životě poprvé – i naposled.

*

Není to v prdeli – je to v lidech.

*

Lidskost, milý Puškine,
je stejná nemoc jako mor,
nikoli snad žárlivost – ne, ta ne!
Lidskost je šílenství, jímž duch je chor!
To lidskost je strašná, Bože můj,
jenom nás před ní ochraňuj!

*

Ale počkejte, počkejte, co mi to chcete namluvit;
pohádky přece začínají bylo, nebylo, a ne bude, nebude!

*

Každý, kdo chce pořád "probouzet" lidi, by si měl připomenout starou pravdu, že kdo spí, ten nezlobí. Nechte lidi raději spát, abyste potom nelitovali, až se jednou skutečně probudí.

*

Je to správné, poněvadž je to proti lidem.
Je to jisté, poněvadž je to protilidské.

*

V životě jsem měl a mám jen tři opravdové milenky:
krásnou literaturu, hudbu a přírodu.

*

Já si také občas nemohu dlouho vybavit určité slovo nebo jméno. To ale není špatnou pamětí; to je prostě tím, že toho mám v hlavě tolik, že někdy trvá déle, než to tam najdu.

*

Hádanka, na níž stojí celý lidský rod: Co je to? Vzájemně se to přitahuje a zároveň i odpuzuje; ale vzájemným spojením je tento svár udržován při životě. Co to je? – Jsou to muži a ženy.

*

Duch ovládá hmotu – to je ale jenom první část pravdy;
druhá část pravdy je ta, že hmota ovládá ducha.

*

Veřejně má rád lidi každý, tak jak je v soukromí vždy nenáviděl. Zbavte lidi soukromí a uvidíte takovou veřejnou nenávist, až vám z ní bude úzko.

*

Všichni lidé jsou jako nevlastní bratři a sestry.
A lidská společnost je jako jejich macecha.

*

Když se nejvíc těšíš na zítřek, měsíčná noc ti nedá spát. A když tě ráno probudí slunce, ty do něj mžouráš a chtěl bys ještě spát. Tak je to se vším očekáváním.

*

Člověk sice nemá patent na rozum nebo na pravdu,
má na ně ale soubor platných nařízení – to je to nejstrašnější.

*

Vymývat mozky lidem je nejzábavnější a nejlehčí práce na světě, kterou vykonává každý člověk s nadšením a nedá se od ní nikdy odehnat jen tak bez boje.

*

Dokonalá družka by musela být plachá jako divoká srnka, přítulná jako hebounká kočička, hodná jako pokorná ovečka a věrná jako bělostná labuť. A nesměla by mít kromě půvabného vzezření a spanilých ženských tvarů žádné jiné lidské vlastnosti. Žel, že jsou k mání právě jen lidské samice, které jsou naopak divoké jako rozdrážděná opice, přítulné jako pichlavý svízel, blbé jako tupá ovce a věrné jako krvesavá veš!

*

Lidské zvuky a hlasy si žádají okamžitý zásah
Spolku na ochranu sluchu proti týrání.

*

Den zrození je dnem zhrození.

*

Co jsem zapomněl, to jsem v sobě zabil.

*

Pro ušlechtilého je všechno ušlechtilé,
tak jako pro bídáka je všechno bídné.

*

Čísi nezkaženost, nevinnost a neznalost zlého dráždí lidi natolik,
že mu je hodlají dopřát – a také mu je dopřejí.

*

Dospěl jsem k závěru, že jediným řešením mých potíží je sebevražda.
Teď k ní jen musím přesvědčit všechny lidi.

*

Zůstat na světě úplně sám je pro člověka obvykle velmi těžké.
Vinou ostatních lidí bychom mohli říci až nemožné.

*

Kdykoliv označím celé lidstvo za sebranku blbých méněcenných podzvířat,
ozve se jakási sebranka blbých méněcenných podzvířat, že tomu tak není.

*

Bez lásky je každý člověk ztracen;
takže jej žádná lidská stvůra nenajde.

*

Když to nejde po dobrém,
nejde to ani po zlém.
A když to nejde ani po zlém,
po dobrém to teprve nejde.

*

Zamilovat se vždycky znamená zamilovat se nešťastně.

*

Pravda neleží vždycky uprostřed;
velmi často jeden prostě sprostě lže,
zatímco jiný mluví z čistého srdce čistou pravdu.

*

I z čistého srdce lze špinavě lhát,
tak jako lze říkat nemilosrdnou pravdu z čisté nenávisti.

*

Kdo se bojí, ten se neožení;
a kdo se nebojí (být sám), ten se také neožení.

*

Pokud považujeme bezcitného, chladně uvažujícího a přísně se ovládajícího člověka za nelidskou zrůdu, pak zůstaneme přímo zděšeni, zachová-li se tato zrůda najednou a třebas jen jedinkrát jako úplně obyčejný človíček plný lidských chybiček, hloupůstek, slabůstek a směšných citečků. Zůstaneme nepříjemně zasaženi: Jak potom nazvat takovou zrůdu zrůdy? Nedokonalým člověkem? Pravým člověkem? Nebo snad – dokonalou zrůdou? Nejsem rozhodnut.

*

"Ponorková nemoc" je možná těžká;
jenže ono to není lepší ani když se vynoříš.

*

Pravá šťastná a věčná láska
může být jen láska platonická;
a stejně tak i nenávist.

*

Ukaž mi člověka a já ti ukážu zločin.

*

Každý svého štěstí strůjce;
co se týče neštěstí,
to zajistí lidé přece,
pakliže se je potkat poštěstí.

*

Proč jsem se nikdy neoženil?
Protože vždy u mne převládá pud sebezáchovy nad pudem rozmnožovacím.

*

Proč nemám děti?

Protože muži nemohou mít děti; děti mohou mít jen ženy. A kromě toho nesnáším malé děti, jakož i velké děti, a nemám rád ani děti dospělé a staré.

*

To říkají všichni, že nejsou jako všichni.

*

Že člověk lže, poznají i hluší podle toho, že pohybuje rty.

*

Věřit člověku to, co říká, je známkou nedostatečné poznávací schopnosti.

*

Čím víc kdo vyžaduje úctu, tím méně ji zasluhuje.

*

Kdybych to byl věděl, tak bych sem nechodil...
Jenže já jsem to věděl – a oni navíc také!

*

Kdo je u někoho oblíben, nazývá se oblíbenec;
a kdo si někoho oblíbil, je tím pádem oblbenec.

*

Člověk je obdařen tolika ctnostmi, kolik je hvězd na nebi –
ovšem pokud je jasno; jenomže u něj je setrvale zataženo.

*

Kolika lidem zavřeš huby, tolikrát jsi člověkem.

*

Každý je dítětem Štěstěny, jen já jsem synem Smůly.
Čím větší má kdo štěstí, tím větší mám já smůlu.
Taková je rovnováha věcí v přírodě a mé druhé jméno je tudíž Přezmen.

*

Lidé musejí být ovládáni, protože jsou špatní a zlí. Je tedy účelem a zájmem moci, jež se chce zachovat, aby byli lidé špatní a zlí i nadále. A oni jsou špatní a zlí rádi, protože tím získávají moc nad druhými, méně špatnými a zlými. A moc je také ráda, poněvadž si tím zachovává moc nad všemi lidmi, jak nad těmi méně špatnými a zlými a tudíž bezmocnými, tak i nad těmi špatnějšími a zlejšími a tudíž mocnějšími.

*

Člověk, který má mnoho knih, mívá málo přátel.
A naopak:
Člověk, který má mnoho přátel, mívá málo knih.

*

Když se dva perou, třetí si to odnese.

*

Já nesu žádnej blbec páč myluju kňihy jako je třeba ten blesk. A myluju taki umnělecký fylmi jako je třeba ta nova. Já fak nesu žádnej blb, já su ten … no jak se to říká … inteligenytál.

*

Důkaz, že jediné vždy převažuje nad mnohými:
Máš-li třeba sto důvodů, jeden můj důvod je činí ubohými.

*

Vinou lidí ve vysokém postavení mají jiní lidé nízké platy
a kvůli mělkým lidem mám já hluboko do kapsy.

*

Výjimka potvrzuje pravidlo dokazující, že pravidlo vytváří výjimky.

*

Jablko nepadá daleko od stromu; kde děd byl řezníkem,
tam otec stal se zvěrolékařem a jeho dcera zdravotní sestrou.

*

Co je malé, to je milé – krom malého, přízemního člověka, který není milý nikomu.

*

Oční klam záleží v tom, že každý člověk z dálky vypadá jen jako malý blbec,
ale když ke mně přijde blíž, ukáže se, že je to vlastně velký blbec.

*

Své myšlenky si zásadně ponechávám pro sebe.
Kdyby totiž lidé věděli, co si myslím, znali by mé myšlenky.

*

Moje myšlenky jsou moje milenky.

*

Dnes páchnou kanály. Ty televizní.
Asi bude pršet. Přívalový déšť lží.
Svině budou rýt. A opět: Ty televizní.

*

Jsou tací "útlocitní" lidé, kteří sice zvířata sami nezabíjejí, ale jedí je.
U mne je tomu naopak: já lidi nežeru, jen zabíjím.

*

Jestli mě chceš zabít, uvrhni mě mezi lidi.
Uvrhneš-li mě mezi lidi, pak zabiju já tebe.

*

Jednou... Jednou to konečně udělám. Až na to bude víc času. Třeba v neděli... Ne, ta je na to příliš krátká. Tak třeba o prázdninách... Ne, i ty jsou krátké. Takže až budu v důchodu... Ne, ani ten na to není dost dlouhý... Tak kdy já to vlastně udělám?

*

Naděje umírá poslední. Avšak navždy.

*

– Problém je v dezinformacích.
– Ano. V tvých.

*

Umělá inteligence? „Umělá“ – to jistě ano;
ale „inteligence“? – Ne, to zcela jistě ne.

*

Co je pravda? Dokonalý sen,
který je tak dokonalý,
že jej pokládáme za skutečnost.
A co jsou lidé? Dokonalá noční můra,
tak dokonalá, že se přeměnila ve skutečnost i ve dne.

*

K nám nikdo nechodí a my k nikomu taky nelezeme!

*

Lidé čtěte! Měl jsem vás rád jako osinu v zadku.

*

Cítil se být králem pasáží – ale pak už musel jít do práce.

*

Otázky jsou otisky a odpovědi to, co všichni vědí.

*

Než hodným a mírným nazývej mne svobodným a divokým!

*

Kdo hledá, nenajde ani to, co hledal.
Kdo nehledá, najde i to, co nehledal.

*

To, že občané mohou projevit svou nespokojenost, je důkazem, že nejsou otroky; to, že tím ničeho nedosáhnou, je však důkazem, že otroky jsou.

*

Problém je v komunikaci – je jí mezi lidmi zbytečně mnoho.

*

Člověk krade jako straka. Kdyby nějaká straka viděla, jak jiná straka krade, pomyslila by si jistě: „Ta straka krade jako člověk.“

*

Zdál se mi strašný sen. A když jsem se probudil, zjistil jsem, že to nebyl sen, nýbrž skutečnost. Tak teď nevím, jestli je skutečnost opravdu tak strašná, nebo jsem se ještě neprobudil.

*

To není láska, to je potřeba.
To není nenávist, to je vášeň.

*

Čím hlubší myšlenka, tím nedokončenější;
a čím dokončenější myšlenka, tím plošší.

*

Dělníci si u nás na sídlišti postavili přenosný záchod jménem OLYMP. – „Ty vole, ale to, na čem Zeus seděl na Olympu, byl trůn a ne hajzl!“

*

„Jakmile se v ráji objevili ti dva nazí lidé, stal se z něho hanbinec!“ pomyslil si had.

*

„V ráji mohlo být jako v háji, dokud tam Bůh nepřivedl ty dva lidi,“ pomyslil si had. „Ale naštěstí je odsud nakonec vyhnal.“

*

„Taky mohl Hospodin vyhnat z ráje jenom tu ženskou a mne tu nechat,“ pomyslil si Adam. „Mohl bych aspoň odložit ten protivný fíkový list, jako svobodný člověk, když bych tu byl sám.“

*

„Nebýt té nahaté ženské, mohl jsem žít v ráji navěky,“ pomyslil si Adam.

*

Už to skoro vypadá, že z jednoho Adamova žebra stvořil Bůh Evu a z druhého ještě psa.

*

Kolik psů chováš, tolikrát jsi zlověkem.

*

Kolikrát jsi člověkem, tolikrát tě nenávidím.

*

Kdybys nebyl hlupákem, nestal by ses člověkem.

*

Když se člověk vysere, poznáme hned, co v něm bylo.

*

Nevychovaní lidé potřebují převychovat v převýchovném táboře pod krutým bičem otrokáře. Ale jak známo, lidé jsou nepřevychovatelní, takže už by se nikdy neměli odtud dostat na svobodu.

*

Umělci ať si pro mě za mě mají svobodu, nejsem nelida; ale diváci a čtenáři ať ji nemají, v tom zase nelida jsem! Neboť bez publika zkažený autor otráví jen sebe sama, kdežto s publikem šíří nákazu dál.

*

Lékaři? To není žádný doktor Sova, to je samý doktor Cvach. Nečumte na televizní seriály, čtěte Molièra!

*

Dej mi pokoj, dej mi klid,
ať můžu šťasten být.

*

Od vlády cokoliv jest,
jen hledej v tom lest.

*

Když něco nevíš, zeptej se odborníků;
oni ti řeknou, že také nevědí.

*

Ženy by neměly mluvit sprostě nebo se sprostě chovat. Muže to odpuzuje, poněvadž jsou tím zbavováni nezbytných klamných představ, že ženy jsou jemné bytosti. Zrovna tak poznáváme z hrubého chování jakéhokoli jiného člověka, že to není a nikdy ani nebylo nic jiného než sprosté hovado, čímž opět ztrácíme nutné iluze o veškerém lidstvu.

*

Člověk si zasedl na druhého člověka jako na záchod.

*

Lidé si počínají v životě jako na záchodě
a na záchodě jako v životě.

*

Ještě lepší než tělesné milování a obcování s jiným člověkem je být o samotě úplně nahý a obnaženu mít i svou nenávist k lidem.

*

Krásné mladé dívky jsou ty, které svým vnějším zjevem lákají neopatrné muže, kteří pak kvůli nim ztrácejí nejen hlavu, ale i svobodu.

*

Konec světa a vše ostatní, čeho se vy lidé tolik děsíte, plně vyhovuje mé samotářské povaze.

*

Ach, ta láska nehezká!

*

Při pohledu na ty bláznivé ženské s psíčky mě jímá podezření, že se tak vpravily do úlohy matek všech psů, že se jim snad tvoří v prsou mléko a bradavky otvírají!

*

Nerušte mě v mojí samotě
a já vás nebudu rušit ve vaší hlupotě.
(Vím, že stejně budete;
vím, že stejně budu.)

*

Prvním počinem prvního tyrana na světě bylo určitě nařízení nosit povinně bederní roušku. Určitě byl ten první tyran také vůbec prvním člověkem. Nu a po nařízených bederních rouškách přišly roušky prsní pro ženy a nakonec – je-li to vůbec nakonec – roušky ústní pro všechny lidi jako vždy platný odznak lidskosti. „Já vám dám, nezakrývat nic jako nějaká divoká zvířata!“

*

Není smutnějšího podívání nad člověka před zrcadlem.
Nač do něj zírá? Co v něm doufá spatřit? On se sám sobě nehnusí?

*

Blázen, kdo se sebe vzdává;
blázen, kdo od lidí cos očekává.

*

Čím je člověk bez lidí? se ptám:
Je stále svobodný, je stále sám!

*

To není láska – to je jen taková ženská samolibost;
to není touha – to je jen taková mužská dobyvačnost.

*

Maso je kokain chudých.

*

Opakování – matka moudrosti – ale pro blbé.

*

Dějiny píšou vítězové,
poražení Wikipedii.

*

– S hlupáky nutno souhlasit, souhlasíš?
– Ne, nesouhlasím.
– Ano, jistě. Máš pravdu (hlupáku).

*

S hlupáky je nutno nejen nesouhlasit,
ale hlavně nesouhlasovat.

*

Věci, které se v slušné společnosti nedělají,
se v lidské společnosti dělají úplně běžně.

*

Ve válkách nejsou zbytečně ničeny lidské životy;
ve válkách jsou ničeny zbytečné lidské životy.

*

Sádlo je vyrobeno ze svině;
tudíž sádlo není potravina, nýbrž svinstvo.

*

Pokud nechápeš, jak jsou lidé zlí,
sám jsi zlý.

*

Pokud nechápeš, jak jsou lidé hloupí,
sám jsi hloupý.

*

Žij pomalu, umírej rychle.

*

Je-li člověk nemocen, bojuje jak se samotnou nemocí, tak i s léky, jež jsou mu předpisovány a podávány vrahy v bílých pláštích, takzvanými lékaři.

*

„Zkurvený život…“ – názor většiny žijících.
„Život je tvrdý…“ – heslo všech bojujících.
„Život je krásný…“ – vzorová věta umírajících.

*

To, že se směji, neznamená ještě, že jsem veselý; mohu být pouze lechtán.
A to, že žiju s lidmi, neznamená, že je miluji; mohu být jimi také deptán.

*

Život není pes; život je člověk.

*

Na všechno v životě je člověk nakonec sám.
Proč si to tedy hned od počátku kazit s lidmi?

*

Maso je vražda, nikoli převtělování!

*

Život může být lehounký jako peříčko;
pokud tě ho ovšem nezavalí tuny a tuny.

*

Všechno dělám tajně: raduji se i trpím, miluji i nenávidím;
a ty, člověče, nevíš, co právě skrývám za svou upřímností.

*

Neboj se mluvit, všechny zavřít nemohou;
ale zavřou jich několik a ostatní dostanou strach.
Zavřít totiž mohou, ale pustit nemusí.

2. část >>>