Toto jsou stránky přírodního, antihumanistického filosofa, spisovatele, básníka, překladatele, kritika a publicisty, píšícího pod svobodným jménem Misantrop. Zájemce zde najde úplné jeho dílo, včetně knihy
"Žebříček hodnot lidí je přímo k zblití! Větší úctě lidí se těší víc mrtvoly, a další neživé věci, než živí a život. Svědčí o tom všechny ty pomníky, pyramidy, mauzolea a celá města mrtvých – hřbitovy, jimž musí živí sloužit. Další neživou věcí jsou principy. Žena, která nedopatřením otěhotní, odmítne ze zásady umělý potrat a přivede do našeho přelidněného světa nechtěné dítě, ta rovněž slouží víc neživému principu než blahu živých. Náboženští krkavci namítnou, že umělé ukončení těhotenství je zabití živého organismu, budoucího člověka; jenže co je krutější?: vyškrábnout sice živý, leč neuvědomělý zárodek člověka, nebo zkazit život matce a nakonec i dítěti, zkazit život minimálně dvěma vnímavým tvorům? Celé lékařské týmy se starají o prodloužení života beznadějně umírajících v kómatu, ale prodlužují jen utrpení pacientů, jakož i svoje, zatímco by se jinak mohli věnovat potřebnějším. Co má zemřít, to zemře. Nejvyšším dobrem se mi tady jeví euthanasie. — Nedá mi to, musím se zde taky zmínit o mrzácích. Tělesný úraz velice často přivodí u postiženého i duševní újmu. Všiml jsem si, že když promluví mrzák, pohovoří nejprve o svém postižení, ačkoli to nemá nic společného s tím, o čem chce mluvit. Chce vzbuzovat soucit, aby zdraví kolem něj skákali a snažili se mu vyplnit, co mu na očích vidí. Takoví mrzáci se stávají pro své okolí opravdovými tyrany; přitom kolikrát jejich postižení není tak významné, jak by se zdálo. Kolikrát si mrzáci vlastním bolestínstvím uzavírají psychickou blokádou cestu pokud ne přímo k uzdravení, tak alespoň k zlepšení svého stavu vlastními silami. Já mám po úraze znehybnělý jeden mezičlánkový kloub u palce levé nohy, a nikomu o tom nevykládám na potkání, aby mě politoval. Nepotřebuji a ani nechci lítost. Nemůžu ten palec ohnout kvůli rozdrcenému kloubu, ale ani na to nepomyslím. Musím od té doby nosit větší boty, aby mě palec nebolel, ale ani mi to příliš nevadí. — Tenhle svět lidí je jen zaslíbeným rájem nemocí a chladné smrti. Svět, kde neživé věci a principy vládnou živým."