Toto jsou stránky přírodního, antihumanistického filosofa, spisovatele, básníka, překladatele, skladatele, kritika a publicisty, tvořícího pod svobodným jménem Misantrop. Zájemce zde najde úplné jeho dílo, včetně knihy
Když už jsme u toho chleba, nutno podotknout, že ten už dávno lidem zdaleka nestačí. Křesťané děkují Bohu za požehnaný chléb náš vezdejší, dělník se lopotí, aby měl na svůj denní chléb, krajánci jídávají svůj chlebíček v cizině... bla, bla, bla... – a všechno to jsou dávno zasuté jazykové archaismy. Dnešní pořekadla jsou úplně jiná: „A co vlastně jíš, když nejíš maso? Ha ha ha!“ Životní úroveň se měří počtem zamordovaných a sežraných zvířat, ne tím, zda člověk nemusí trpět hlady a zda dostane denně svou skývu chleba. Moderní doba zná dokonce takové absurdní termíny, jako „odpírat si maso“, „trpět nedostatkem živočišných bílkovin“ a stvořila nový druh askety, jehož tak zvaný „postní pokrm“ (contradictio in adiecto?) se skládá „pouze“ z ryb. Taková je naše rozežraná doba, kdy je už pomalu normální mít cukrovku a nadváhu. Anorekticko-bulimická doba, která je posedlá nekonečným marným hubnutím a divokými žranicemi u televize. Konfucius prý jednou, uslyšev krásnou hudbu, zapomněl po tři měsíce na maso. No to je výkon! Já jsem v tom případě musel nejspíš uslyšet nějakou neznámou Nadhudbu, již normální smrtelníci vůbec nevnímají! To je právě ono: Tato Nadvnímavost, tyto Nad-uši, tyto Nadsmysly jsou tím, co mě nejvíce odlišuje od člověka. Ani hroši nemají tak tlustou kůži jako lidé. Neboť není jedno, co jíte a komu tím, a nejen tím, prokazujete úctu a komu projevujete sympatie! Záleží na tom velice! –
