Básně a písně - 1.
CYNIK
Scénář byl napsán, herci vstoupili na scénu;
zloděj řve: "Chyťte zloděje!"
Poslední umírá naděje.
Veškerá lidská citovost je falešná;
teď prodávají naše ideje.
Že prý není žádná budoucnost;
tak udělej denně něco pro tvoji budoucnost.
Lidstvo je jak vlčí smečka;
slabý zřídka dlouho přečká.
Živoříte a plácáte se stále v nějakých sračkách!
Vyplňujete svůj mrzkej život stále nějakejma idiotskejma náhražkama! Už jsem z vás poloviční cvok, ale vím, co udělám! Odtrhnu se od vás, nemám s váma nic společnýho!
Nebudu makat pro váš systém!
Nemůžu být šťastný v něm.
Vy budete tam a já zase tam;
jo, tohle přesně udělám.
Nestačí planě nadávat;
důležité jsou činy.
Nenech se dál vysávat
spoléhaje se na jejich pocit viny.
Cynik nic takového nezná,
cynik a jeho posranej stát.
Cynik nic takového nezná,
cynik chce vládnout dál.
ZÁKON DŽUNGLE
Nemůže mi být lhostejný trpký osud lidí,
nemůže mi být lhostejný trpký osud zvířat;
na Zemi je dost místa pro všechny,
nepotřebuju k životu někoho týrat.
Dýchající bytosti umírají pro vaše sobectví,
padlí v uniformách hnijí pro vaši slávu,
nevinné maso pro váš zmlsaný jazyk,
výrobek z kůže pro chvilkovou módu,
to je pěkně blbej zlozvyk.
Bolestné mučení pro doktorský diplom,
vyvražďování pro vaši pitomou zábavu.
Až přiletí bomba, neptejte se proč,
protože odpověď najdete u sebe.
Nikdy vám nebyla vražda odporná,
nikdy jste se nepostavili proti zabíjení,
přijali jste ten zákon džungle.
Mluvíte pateticky o míru,
ale místo srdce máte hákový kříž.
Říkáte, že čas všechny rány hojí,
ale všechno čas neodnese,
něco je třeba odstranit;
dnes,
teď!
HNED!
A my jsme jejich oběti
Tak pracujte a množte se, drobečkové
Život jde dál
Vstaňte od těch vašich televizorů
Vystrčte hlavu z písku
Otevřete oči a pochopíte realitu
Vstaňte od těch vašich půllitrů
Přestaňte jen planě nadávat, jestli vám ovšem status quo nevyhovuje
Co na tom, že to trvá celou historii a že si na to všichni navykli
Jsou tu ještě ti, kteří nechtějí být jenom čísla
My spálíme jejich věčné papíry
Shodíme ty tisícileté okovy
Nechť se spojí ti, kdož se nebojí
Nenechte vaše nepřátele, aby si mysleli, že jsou vašimi přáteli
Nechte toho plazení před tyranem, i když má v ruce pistoli
Ubohá kobylko v postroji
Copak si myslíš, že ti tu uzdu povolí?
Na zázraky nevěř!
Stát ti svázal ruce, ale máš ještě volné nohy
Kopni systém do slabin, ukaž mu svoje rohy
Stát ti dal klapky na oči
Ale máš ještě volná ústa
Sedí ti na hřbetě parazit
A chtěl by tam zůstat
Jdi neúprosně za svým cílem
Narodil ses, abys žil, a ne abys kvílel
Povstaň a bojuj proti všemu špatnému
Jdi za svým cílem, běž!
Máš jenom jeden život, není to lež
Běž, běž, běž a běž!
A na zázraky nevěř!
Co to znamená nevíte
Policajti jdou proti vám
Prohrajete, vám povídám
Voláte "nejsme punkové!"
"My jsme ti lepší občané!"
"Ta blbá špičatá hlava"
"Nemusí mít lidská práva"
Pro lidská práva křičíte
Však svobody se bojíte
Nevidíte velké věci
Které jsou tím hlavním přeci
Každý čin je předem ztracen
Pokud není srdcem schválen
Když je mysl jen náhražka
Tak už se blíží porážka
Pro lidská práva křičíte?
Držte hubu!
Dusí tvoji osobnost a svobodu
Vytrhni i s kořenem ten plevel
Řekni "já tě živit nebudu!"
Na Václaváku je ještě cítit slzný plyn
A už ti zase vyhrožujou
Tak buď sakra rozumnej syn
A choď radši s nějakou holkou
Většinou jsou tady lidi zabalení do úhledných sítí
Ale jsou tu taky lidi, kteří něco cítí
Sebrali mi dva roky života
A mnohým z vás ho taky ukradnou
Udělají si z vás kokota
A nikdy, doprdele, nepřestanou
Šmejd zůstane šmejdem
I když se na povrchu pěkně leskne
Makáš na ně celej tejden
A tvoje srdce po svobodě teskne
V kriminálech umírají nevinní lidi
Jsou to vězni svého svědomí
Kdo se po tom ale pídí
Když tam nejsme zrovna my?
Kolik bude ještě třeba obětí?
Kolik bude ještě Palachů?
Kdy se už začne střílet do dětí?
Kdy už vzplane vzpoura otroků?
Škola, armáda, zaměstnání
Chtějí z nás mít poslušné roboty
Rodina, práce, uznání
Mrdej ty falešný hodnoty!
Pravda, mír, svoboda
To jsou pravé hodnoty každého národa
Tolerance, respekt, láska
Život na Zemi nemůže být jenom sázka
Světoví vládcové neváhají používat na udržení svých říší násilí
Místo, aby dali milionům porobených to, co jim slíbili
Lidi, co zlaté livreje nosí
Jejich morálka nespasí
Zastrašování, přesvědčování, klam
Pravda je jenom jedna a já ji znám.
Ty jsi kulatý, já jsem kulatý
Pivo, sekaná, knedlík a zelí
Kulatá móda pro miliony
Vykopejte koryta!
A svině už se najdou samy
Nažerou se dosyta
A ještě ohrnují tlamy
Chrochtají a cákají radostně kolem sebe
Ale nevidějí, že ušlapávají svoje sele
A když dostanou ještě jednu malou kost
Prodají i svoji vlastní budoucnost
A když ještě pořád nebudou mít dost
Přidají i svoji vlastní důstojnost
A až lhostejnost jejich smysly otupí
Bez obav krutý řezník nastoupí...
Oči chtivě těkají kolem
Slova vyjádří obojí
Vyjadřují to jedním slovem
Já už nejsem malé dítě
Co nerozezná dobro od zla
Chtěl bych být příštích dnů vítěz
Však násilná smrt je hrozná
Já budu žít podle svého
Mějte si mě třeba za blázna
Neudělal jsem nic zlého
Divý režim bije do prázdna
Krvavé systémy zabijou
Krvavé systémy uvězní
Důvody pečlivě ukryjou
Za svoje bachory obézní
Jsem vždy ten, který nic nemůže
Když bych měl odlišné názory
Můžu třeba vyskočit z kůže
Ale nikdy z jejich kontroly
Báckomando je připravené
Potlačit naše požadavky
Mají cokoliv dovolené
Oni nejsou žádné padavky
Takhle to tedy trvá pořád
Kdo má vládu, ten má taky moc
My to víme, že je to zlořád
Že na lidstvo takhle padá noc
Ten, kdo má moc, má taky sílu
Má sílu a používá ji!
Tenhle režim může mít díru
"Hlavně ne žádnou anarchii"
Jsem vždy ten, který nic nemůže
Když zůstanu tak zkurveně sám
Kdopak nám z těch sraček pomůže?
Kdopak se přidá k nám?
Zítra už možná naposledy
Vláda vydává nařízení
Tak planá, že jim rovno není
Slibují, že sníží emise
Prudce jedovatých chemiček
Nemění se ale zhola nic
Matka Země smrdí čím dál víc
Nenechají toho úplně
Bojí se životní úrovně
Zbabělci podlí a slizký
Bojí se jen o svoje zisky
Střední cesta nikam nevede
A auto bez nafty nejede
Po nás ať si přijde potopa
Už si nevážíme života
Nejdřív bohatství, až potom život
Jinak to nejde, konečně pochop!
Země teď pomalu umírá
Plamínek života skomírá
Hlupáka zahubí netečnost
Mysli teď na svoji budoucnost!
Ano, zabíjet je přece tak normální
Demokracií by se mnohé zlepšilo
Ale ani tohle by pro mne nebylo
Byla by to snad spravedlnost pro jiný
Ale pro mne jen tyranie většiny
Chce svobodu ten, kdo pro ni nic nedělá?
Ten, kdo se před Stranou a Vládou podělá?
Viníš mě z tvého zpackaného života
To je asi tvoje jediná revolta
Vždycky stavíš svůj život na někom jiném
Řekni, jsem to já, nebo ty, kdo je vinen?
Na celém světě je to tak zařízený
A není moc velká naděje na změny
Nikde na světě není takové místo
Na světě není a přece je tak blízko
Ale není to smradlavý drahý auťák
Do něhož cpeš prachy na rezavý blaťák
Není to ani práce, kterou máš tak rád
Protože tvůj vedoucí není kamarád
Rodina ti nasadí koňskou ohlávku
Haranti těžko vyrostou bez pohlavku
Postrádaná pravda není špičatý nůž
Pravda je co znáš a víš a toho se drž
Není vždycky dobré co dělají všichni
Tak co děláš, to si pořádně očíhni
Chtěl bych odtud zdrhnout, co je moc, to je moc
Můj život byl až dosud nejčernější noc
Jenom ten, kdo nic neví, může být šťastnej?
Jo, ale jenom do chvíle, kdy to praskne.
A proto se obklopují věcmi
Hovoří láskyplnými ústy
Ale jen nenávistnými řečmi
Říkají ti, že jsi ještě mladý
Ale až ti to přestanou říkat
Budeš už ve skutečnosti mrtvý
Nenavratitelný případ
Zrovna včera oslavil jsi své dvacáté čtvrté narozeniny
Hele, jsi punk, protože tak vypadáš, nebo protože jsi jiný?
V duchu už milionkrát poslal jsi do prdele ty šašky nahoře
Ve skutečnosti používáš jejich praktiky a žiješ v pokoře
Generace tvých rodičů je pro tebe symbol přizpůsobivosti
"Vypni ten kravál a běž se učesat, za chvíli mají přijít hosti!"
Mluvíš o nich málem jako o blbcích, říkáš, že bys nemoh' takhle žít
Ale přitom tak žiješ, ty dvacetiletý starče, to nemůžeš skrýt
Imponuje ti, že máš ženu, děti, celou tu posranou rodinku
Mrdej starou, třískej parchanty, užívej si tu tvoji mdlou idylku
Nechceš žádnou válku, úzkostně vzhlížíš k nebi, hrozně se bojíš smrti
I zvířata jdoucí na porážku chtěj zvolat "nebuďte, lidi, krutí"
Estébácký herec Hošek hraje muziku, aby se moh' předvádět
Zkrátka masturbující exhibicionista v celé své parádě
Nezapomeňte udělat rozhovor pro tisk, jestli máte kapelu
Můžete jim říct, jak nejste proti společnosti i jinou nádheru
Hele, Rockfest! Zóno A, Hrdinové Mladé Fronty, pojďte rychle sem!
Má smysl tohle hraní si na anarchii pod záštitou SSM?
Nech se s kámošema vyfotit, ty blbečku, a tvař se přitom drsně
S bačkorama na nohou budeš vnoučatům vyprávět o svých mladých snech
Když někdo začne vzpomínat, znamená to, že už před sebou nic nemá
Nebo má před sebou dvojí budoucnost a dilema: správná je která?
Přestaň se vykrucovat před zrcadlem a začni myslet, ty nádhero
Jestli to nemyslíš vážně, tak se na to vyser, nebo jsi na péro?
Punk není punk, když je násilí
Punk neznamená, že jste opilí
Punk není jen to, když máš kohouta
Punk je změna vašeho života!
Lék přiložený k ráně
V co jiný už nedoufal
O to jsi se stále rval
Nato pak vojenský odvod
Zajatcem fabrik do penze
Dělat jen to, co systém chce
Přišli jsme na svět jako jeho rukojmí
Serem na to, co se smí a co se nesmí
Jsme rukojmí a chceme se osvobodit
Jsme rukojmí systému a chcem ho zničit
Máme jenom tři možnosti:
Dělat dál tyhle blbosti
Zapomenout spolu s chlastem
Nebo sami pohnout prstem
Perou do nás ti i tamti
Všude samí policajti
Ti zmrdi se snad porvat chtěj
A ani o tom nevěděj
Vláda tady není pro nás
Není volnost, když je ona
Poslouchejte co povídám
Vláda je tady proti nám!
Další podvod na cestě k zotročení
Tahle zkurvená lež zakrývá pravdu
O člověku a o jeho pánubohu
Člověk stvořil Boha k obrazu svému
Posvětil tak zlo vůči nevinnému
Tam, kde zlo už kvůli strachu nepáchá
Tvrdí, že mu Boží láska pomáhá
Přiblblí paranoici se modlí před oltářem
Civí zbožně a s úctou na svoje otrokáře
Přijímají pokání od mazaného lháře
Za hřích narození dřou se v potu tváře
Hej vy, křesťané, svobodní snad uvnitř
Nebudete cítit bolest, až vás budou mučit?
Je to snazší žít život v ponížení
Nebo těžko nést odpovědnost za své činy?
Boží zákon sráží na kolena rouhače
Trestá hlavně ty, kterým se nechce do práce
Očistný plamen ohně zas lidi, knihy pálí
To je to náboženství, co ti mozek kalí.
V létě chladno, v zimě je teplo
Žijou, když u televize sedí
Pijou, když polykaj jedy
Na vzdáleném světadílu
Další vraždění jménem míru
Když otrok strhne své okovy
Otrokář to nazve "násilím"
Zas blbec se sám sobě směje
Jenom nikdo nepochopí, co se ve mně děje.
Muž i žena o lásce zpívá
A jejich pán to využívá
Do ozónu už máme díru
Prestižní lety do vesmíru
Tisíce lidí trpí hladem
Jiní se honí za pokladem
Technika nám vždycky pomůže
Při úniku nafty do moře
Už radiační vítr věje
Jenom nikdo nepochopí, co se ve mně děje.
Idioti bez vlastní vůle
Vyrovnají se snadno nule
Bez toho, aby přemýšleli
Bezcílná honba za přeludy
Na pódiu zpívá podvodník
Prostituující se obchodník
Teď neznají žádnou zahálku
Stvořili otrockou morálku
Tak prý jen blázni říkaj "zle je"
Jenom nikdo nepochopí, co se ve mně děje.
Zoufalství mě zkouší zdeptat
Chci vyřvat všechnu bolest světa
Chci něco, co mi dodá sílu
Chci něco, co mi dodá víru
Když každý člověk chce mít všecko
Když matka mlátí svoje děcko
Hlava třeští, mozek se vaří
Vzdát se? - To se jim nepodaří!
Hněv mnou cloumá, až se země chvěje
Jenom nikdo nepochopí, co se ve mně děje.
TOTALITA
Kteří se potkali při stejné loupeži
Bijete se do tříbarevných prsou
Voláte "svobodu, už nikdy násilí!"
Ale ten fašistický prvek přetrvává
Parlament jedná o nás bez nás
Vydává zákony s obecnou platností
Které dávají svobodu a pocit jistoty
Té zdegenerované morální většině
A zotročují a vhánějí úzkost
Do mé a do tvé nevinné duše
Většina vpřed! (jedinec se musí přizpůsobit)
Při státní hymně se smeká! (nesmíš zlobit)
Říkej si, co chceš, každý má na to právo
Jen když zaplatíš daně a půjdeš na vojnu
Zmizely rudožluté komunistické symboly
Ale výzvy k tzv. "poctivé práci"
Kterou prodáváte jako kurva na rohu
Zůstávají hrozivě trčet u fabrik
Jako výřečné jizvy nově zmanipulované totality
Nadvlády peněz, dravosti a nákladnějšího způsobu života
Ve stínu té pohostinné i vysávající autority
Jež vás podvádí a vede jako stádo ovcí
Aniž vás nutí zeptat se PROČ?!
VZÁJEMNÝ STRACH
Už sis tak zvyknul na lež, že už nikomu nevěříš
"Spojte se a rozbijem stát!", řekli pod černou vlajkou
Ukaž mi však jeden jediný důkaz, že to není jenom jako
Vzájemný strach nás rozděluje
Vzájemnou nenávist udržuje
Vidím jen samé klíče, zámky, petlice a domy jako hrady
Bezpečnostní systémy, dráty a hlídací psy u ohrady
Bojíme se sami sebe a ten, kdo má mít strach, si mne ruce
Dokud to takhle zůstane, nebude nikdy žádná revoluce
Kdybychom se tak mohli jeden na druhého opravdu spolehnout
Třeba bychom se mohli potom konečně svobodně nadechnout
Zdá se, že mě nenávidíš, protože za mnou stojí změna
Ale na koho poštveš policajty až bude zase měna?
Daně nejsou tak vysoké, plat nemáš tak špatný, chodíš po krámech
Kupuješ spoustu krásných věcí a tak uzavíráš ten koloběh
Sedíš doma před obrazovkou, v ruce pivo, v hubě ňáký žváro
Docela spokojený život, ale není to tak trošku málo?
Nebo odchycený, domestikovaný, chovaný
Padlý, popravený, obětovaný a utracený
Bolestí zrození, života a smrti vláčený
Vzdor vůli v sobě stále pradávné instinkty nesu
Odsouzený na doživotí v neustálém stresu
Ani dneska není demokracie, humanita
Žádná z těch pyšných chloub našeho moderního světa
"Žít, žít!", zaslechl jsem v dálce naléhavé volání
Najednou jsi plný citu, když už sahám po zbrani
Teď prosíš o pomoc toho, koho jsi ignoroval
Byli to lidi jako ty, kdo Hitlera podporoval
Vyhlaš absolutní bojkot všem sračkám, pokud to jde!
Udělej prostor lásce, míru, tvé i mé svobodě
Snaž se ovládat vždycky jen sám sebe a ne jiný
Vyser se už konečně na ty blbý voloviny!
POSELSTVÍ
Ukájení hladu po zabíjení, krvi, masu
Po celém světě se nese pláč a křik
Ale žádné vyslyšení mého hlasu
Žij a nechej druhé žít!