Toto jsou stránky přírodního, antihumanistického filosofa, spisovatele, básníka, překladatele, kritika a publicisty, píšícího pod svobodným jménem Misantrop. Zájemce zde najde úplné jeho dílo, včetně knihy
Srnečkovy ostatky byly za ty čtyři dny mé nepřítomnosti v lese opět přemístěny o trochu dál od původního místa skonu. Nacestovaly se dost. Nyní z nich zbývá již jen ohlodaná kostra s údy rozházenými po okolí. Okousaná jsou žebra, páteř zlomena, kůže sežrána, krom malé části hřivnaté srsti na krčku, jen lebka s vyhozenými čelistmi a ta postižená přední noha stále drží při těle, tu jedinou nohu jaksi pudově nechce nikdo žrát. Zvláštní, jak je to nezdravé sousto rozpoznáno a odmítáno! Nejzachovalejší části srnečkových ostatků jsou nadále odtržené nohy s černými kopýtky – ty stále vypadají jako živé. Smrad ustal, hnití ustalo, život ustal. Je konec všemu.
Nad jasným západním obzorem pohasíná sluneční zář. Končí se další krásný a teplý jarní den. Na nebi již září Večernice a viditelný je už i nový měsíc v podobě úzkého obloučku jakoby tam vtištěného konečkem nehtu. Odkudsi zdálky zaznívá venkovní hudba počínající páteční noci. Tohle nemám rád. V lese má být ticho a zpívat by v něm měli jen ptáci. Lidi nemám rád. To je nenávist, která neskončí láskou.
