Božský původ člověka
Na počátku byli dva nedomrlí orangutani - samec a samice. Spadli ze stromu, ale zpátky se už nedovedli vyšplhat. Spadli na hlavu, a tím se připojila blbost k jejich neduživému, k brzkému zahynutí předurčenému tělu.
Následkem té blbosti z toho prvotního Pádu si obě opice řekly, že si dají jméno. Dlouho se dohadovaly a diskutovaly o tom, až chlupy lítaly.
Když už byly obě opice úplně holé, napadlo jednu z nich, že si dají jména podle toho, co křičely, když padaly ze stromu.
"Já jsem křičel padám!", řekl on. "Budu se tedy jmenovat Padam."
"A já jsem, padajíc za tebou, volala to neva!", děla ona. "Proto se budu jmenovat Neva."
Ze samé radosti, že mají jména a z blbosti, způsobené prvotním Pádem, je napadlo, že by mohly ochutnat jedno zakázané ovoce, jemuž se ostatní orangutani vyhýbali.
To ovoce bylo totiž jedovaté, ale snad vinou té nedomrlosti těch opic se stalo, že se Padam a Neva naneštěstí neotrávili, ale pouze se jim z toho nejedlého ovoce zvrhly geny.
Z jejich spojení vznikli první lidé.
Tito prarodiče lidí zplodili, k smůle všeho volně žijícího, tvora, jenž od nich podědil jejich zmrdanost, blbost a zvrhlost.
Kvůli zmrdanosti byl první člověk všude od okolní přírody bit. Jeho blbý mozek začal vymýšlet různé vynálezy zkázy. Zvrhlost se u něho projevuje lidskou krutostí, světovládcovskými choutkami a nenasytností.
A tak zatímco lev zabíjí své oběti, jen aby se nasytil, člověk přivedl na svět lidskou krutost, skrze niž se mstí všemu živému za to, že byl tak dlouho od přírody bit.
Zatímco tygr se spokojí s poměrně malým honebním revírem, člověk zvrhle požaduje celý svět. Jeho zvrhlá panovačnost stvořila pornografické pomůcky nejtvrdšího kalibru, jaký předtím svět nepoznal: klece, obojky, lásku a také bohy, kteří tomu všemu blahosklonně kynou.
Aby si snáze podrobil Zemi, člověk se rozmrdal po všech pevninách, vyhání zvířata z jejich domovin a zavírá je do zoo, krotí je a ochočuje a dělá si z nich své otroky nebo nástroje k použití.
Od té doby pokrylo lidstvo každou dostupnou píď Země a všude za sebou zanechává pouště a zdevastované pustiny, jakožto důsledek po vyklučených lesech.
Schopnost zacházet s ohněm, či spíše neschopnost obejít se bez ohně, má ten neblahý účinek, že se člověk dostal při svém světovládném tažení až ke studeným pólům.
Ovládnutí ohně člověkem k mé potěše negativně ovlivňuje skladbu a kvalitu lidské potravy. Vařená strava dělá z nemoci pravidlo, a to právě tam, kde je nemoc pouhou nahodilou výjimkou u jedlíka syrové stravy. Vařená potrava je spolu s touto chorobně vyvinutou lidskou inteligencí pramenem zkaženosti.
Oheň umožňuje lidem zpracovávat kovy. Kovový moloch civilizace je další součást lidské zkurvenosti.
Obděláváním půdy si lidi mohli nahromadit zásoby jídla a rozplemenit se víc, než je zdrávo pro rovnováhu v přírodě. Ironií osudu vznikly soustavným obhospodařováním hladomory, neboť v místech s výkyvy počasí stačí jedno katastrofální údobí, aby přišla vniveč úroda, na níž závisejí i milióny hladových krků.
Práce na poli dala vznik dělbě práce a otroctví bylo tady.
Šamani a jiní vychytralí jelimánci a nemakačenkové se nudili a vytvořili kulturu a světonázory, v nichž opěvovali status quo a lidstvo - směsici těchto dvou odporností se říká "humanismus".
Budoucnost mi dá za pravdu, že lidstvo je jen přechodná vyrážka na tváři zeměkoule, jen pubescentní beďar na nose dospívající Matky Země, jen dermální flíček, který časem pomine! Lidstvo představuje slepou uličku ve vývoji života na Zemi - zničí se samo svými vlastními "vymoženostmi".
Dokonce čas od času vyjde z jeho středu tvor, jako jsem Já: tvor, který se narodí jako člověk, je vychováván jako člověk, ale přesto potom žije dál jako divoké bohozvíře - jako vznešená bytost, jejíž původ prozrazuje už jen nesmazatelná pupeční jizva.
Tato nadpřirozená bytost, nazývaná "Misantrop", je tu předobrazem zkázy lidského rodu a předobrazem toho vývoje pozemského života, který povede k věčnému míru, anarchii a návisti mezi všemi bytostmi, jež už nebudou znát ani plození, ani nedobrovolnou smrt, tak jak o tom snili staří Řekové ještě docela nedávno před čtyřiadvaceti stoletími na ostrově Délos.